Ogame.cz

Tak jsem začal hrát po nějaké době zase ogame, můžete mě najít v 8. vesmíru :-D.

Výběr z YouTube - Japonci

V originálním znění :-)

Human tetris #1

Human tetris #2

Zvrácená japonská soutěž

Předpokládám, že mají opakovat nějaký jazykolam. Přeřeknutí - trest.

...a další

Kámen, nůžky, papír, teď!

McDonald's reklama

i'm lovin' it v japonském stylu.

McDonald's reklama #2

Po dokoukání mě napadlo jedno slovo: emoburger :-).

Reakce na nefunkční shoutboard od Blueboardu

Tak, minichat začal hlásit bolestivou chybu - prý neexistuje. Jediná reakce, na kterou se v jednu ráno zmůžu zní: nasrat.

Pololetka po druhé

S největší pravděpodobností mě pozítří čeká doposud nejvražednější test z účetnictví, který budu psát už podruhé, jelikož jsem se na první nestihl naučit. Do školy jsem přišel (nejsu srab) - podepsal jsem se a odevzdal. Výsledek byl nečekaný - za pět:-) a po Vánocích znovu. Doufám, že teď tam krom podpisu zapomenu víc inkoustu. 

Anebo tam nenapíšu zhola nic... Tak mi nebudou moci nic dokázat, ani přišít.

Zítra

Všimli jste si, jak nebezpečné je to jednoduché slovo? Díky němu nestíháte termíny, odkládáte povinnosti a zároveň získáváte dnešek. Ale jak se vyspíte, řeknete si totéž. Máte dva dny volna, nicnedělání, flákárna, pohodička, všechno se vyřeší zítra. Jenže který z těch zítřků máte opravdu na mysli? Z dvou dnů se snadno stávají tři, pak čtyři a nakonec zapomínáte, že jste chtěli něco udělat. Nebo to děláte všechno naráz večer, protože už zítra to být musí. A stejně to nedokončíte, protože si řeknete, že to zvládnete ráno, pokud si přivstanete.

Nepřivstanete.

Tímhle chci vystihnout svoje v relativním klidu trávené prázdniny, jejichž právě prožívaný konec je jedno obrovské zítra, které jsem si za ty cca dva týdny nastřádal a které bych měl teď řešit...

Times of change...

Blíží se maturita a přijímačky na vysokou (které mě děsí mnohem víc) a tak si říkám, že bych měl energii a čas vkládat do jiných věcí, než je blog. Takže očekávejte pokles smysluplných článků, jejichž vymýšlení a psaní je luxus, který si teď nemůžu dovolit (Tohle klišé jsem prostě musel použít.)

Na druhou stranu je možné, že se zde začnou objevovat různé výkřiky do tmy, hlášky, nesmysly a další věci, jejichž jediným alespoň trošku racionálním účelem bude udržet autora při duševním zdraví a blog při životě. Což je jen malá (a v prvním jmenovaném případě i naprosto nezbytná) část z mých novoročních předsevzetí.

Takže čekejte cokoliv. 

Nebo raději nic.